Pavel Volf

*4. 7. 1974

K muzice jsem se dostal už jako malý chlapec, jenže touha kopat do balónu a běhat po lese byla silnější. Takže až na učilišti v roce 1989, při poslouchání tvrdého metalu, mne vyrušilo drnkání na kytaru z vedlejšího pokoje. Šel jsem se podívat, kdo mě to vlastně ruší v mém rozjímání. Byl to můj vrstevník (Tomáš MAJK Vyhnálek) a zrovna hrál nějaké folkové pecky. Při tom se doprovázel foukačkou, která mě zaujala. A tak jsem se zeptal: „Jak se na to hraje?“ a on: „Fouká se do toho a taky se tahá do sebe.“ Zeptal jsem se, jestli by mě dokázal naučit na to hrát. „Umíš noty?“ zeptal se. Odpověděl jsem mu, že ne. Zahrál mi kousek melodie (Michigan) a vrazil mi do ruky harmoniku se slovy: „Až se to naučíš, tak přijď a já ti zas něco ukážu.“ Takové bylo moje seznámení s tímto nádherným nástrojem, foukačkou. Od té doby se pokouším na harmoniku hrát.

Hrál jsem s kamarády v kapele (Čí-psi), ale ta se pak rozpadla. Teď si s mým „učitelem“ hrajeme pro radost ve skupině Koyoti.

Jednou jsem byl na přehlídce folk, bluegrass a country na Rychtě ve Rtyni, poprvé jsem tam uviděl Fandu a jeho bandu. Slova a samozřejmě trocha alkoholu udělalo své a od té doby s nimi hraji v REVIVALU Michala Tučného, baví mě to a doufám, že nám ta naše dobrá nálada a super parta vydrží!